Mugabeho válečník

Když byl synovec Roberta Mugabeho v roce 1993 zvolen prezidentem Zimbabwské fotbalové asociace (ZIFA), jen málokdo věřil v regulérnost této volby. V čele ZIFA však Leo Mugabe zůstal až do roku 2003 a využil nejpopulárnější sport v Zimbabwe ve prospěch svých politických cílů.

Leo Mugabe byl v roce 2003 z asociace vyloučen za zpronevěření grantu od FIFA. Grant byl určen pro rozvoj mladých fotbalistů a jednalo se o částku přesahující 61 000 dolarů. Kritika Lea Mugabeho vůbec netrápila. Podle svých slov byl úspěšný manažer: vytvořil juniorskou ligu, ženský fotbalový tým a zejména dostal národní tým poprvé na Africký pohár národů 2004.

Podobný příklad politické protekce představovala Henrietta Rushwaya, která se stala výkonnou ředitelkou fotbalové asociace i přes to, že neměla žádnou fotbalovou minulost, ani zkušenosti v managementu. Měla však velmi blízko k viceprezidentovi Josephu Msikovi, a tak se ZIFA ocitla ve velmi blízkém vztahu s politickou stranou Zimbabwe African National Union – Patriotic Front (ZANU–PF), kterou založil Robert Mugabe. Rushwaya tak byla oprávněně kritizována za to, že nedokázala oddělit fotbal a politiku.

Ve stejném roce jako strana ZANU–PF byl založen v roce 1963 největší zimbabwský klub Dynamos FC. Fotbal představoval jednu z mála možností, jak se setkávat s ostatními, protože veřejné mítinky byly zakázány. Byla to také příležitost pro ZANU–PF, jak získat podporu obyvatel. Propojení politiky a fotbalu pokračovalo i po zisku nezávislosti. Zimbabwe pořádalo mnoho vrcholných zápasů s vládními oslavami.

Hlavní politický rival ZANU–PF, politická strana Movement for Democratic Change – Tsvangirai (MDC-T), využívala fotbalové symboly k vyjádření protestu proti Robertu Mugabemu. Tsvangirai, zakladatel politické strany MDC–T, využíval ve svých projevech  proti Mugabemu fotbalové metafory: „Během referenda jsme Mugabemu dali žlutou kartu a právě dnes mu dáváme červenou. Mugabe, opusť hřiště! Tvůj čas skončil!“ Dav při těchto projevech mával červenými kartami s nápisem „Send Mugabe and ZANU–PF off“.

V rámci protestů došlo v zápase mezi Zimbabwe a JAR v červenci roku 2000 k tragédii, kdy umřelo třináct fanoušků a mnoho dalších bylo zraněno. Incident se odehrál za stavu 0:2, kdy fanoušci začali házet různé předměty na hrací plochu a jiní ukazovali „otevřenou dlaň“, což je symbol opoziční politické strany MDC–T. To vše vyprovokovalo policii k útoku. Dokonce i na hrací ploše bylo zasaženo několik hráčů slzným plynem.

Stejně jako trpí ekonomika v Zimbabwe, tak trpí i fotbal. Nejlepší, dokonce i průměrní hráči odcházejí do JAR. Zatímco Robert Mugabe byl obviňován za neutěšenou ekonomickou situaci země, jeho synovec za tu fotbalovou. V roce 2004 uvízli zimbabwští hráči na letišti cestou na kvalifikaci na Africký pohár národů. Svaz totiž neměl dostatek peněz, aby jim mohl zaplatit letenky do Bamaka. Zimbabwská vláda ale vycítila mezinárodní skandál, a tak letenky zaplatila. I přes tyto podmínky Zimbabwe v Mali vybojovalo důležité body a po domácí výhře 2:0 nad Eritreou se poprvé kvalifikovalo na Africký pohár národů.

Na klubové úrovni dokáže liga v Zimbabwe přitáhnout ty nejlepší hráče z Botswany, Malawi a Zambie. Všichni hráči ale stejně nakonec sní o angažmá v JAR, v lepším případě v Evropě.

Je evidentní, že v Zimbabwe existuje spojení mezi kluby, etniky a politickými stranami v Africe. Jako příklad může posloužit klub Highlanders FC, který má sídlo ve městě Bulawayo v regionu Matabeland, který je obydlen etnikem Ndebele. Dynamos FC zase sídlí v hlavním městě Harare v regionu Mashonaland, který je obydlen etnikem Shona. Zatímco většina Ndebele podporuje stranu Zimbabwe African People’s Union (ZAPU) Joshua Nkoma, většina Shonů zase Mugabeho ZANU.

S penězi, které stát získává od FIFA, by v Zimbabwe mohlo být několik úspěšných fotbalových akademií, ale nestalo se tak. Paradoxně za Mugabeho vlády na začátku 21. století fotbal vykazoval nejúspěšnější období v zimbabwské historii. Šlo o úspěchy v podobě kvalifikace národního týmu přezdívaného The Warriors na Africký pohár národů a úspěch klubu Dynamos FC v africké Lize mistrů.

 

Použité zdroje

Armstrong, Gary a Giulianotti, Richard. 2004. Football in Africa: conflict, conciliation, and community. New York: Palgrave Macmillan.

Bloomefield, Steve. 2010. Africa United: How Footballl Explains Africa. Great Britain Clays, St. Ives.

Ncube, Lyton. 2014. „Bhora Mugedhi versus Bhora musango: The interface between football discourse and Zimbabwean politics.“ International Review for the Sociology of Sport 51 (2). 201–218.

Olukayode, Thomas edc. 2010. Killing Soccer in Africa. Fair Transnational Investigation (FAIR), Arizona Project TI.

Pannenborg, A. R. C. 2012. Big men playing football: Money, Politics and Foul Play in the African Game. Leiden: African Studies Centre.