Nic není pro africký fotbal charakteristické tak, jako je využití magie při fotbalových zápasech. Juju (svahilské označení pro šamana) je považováno za africké tajemství. Dalšími názvy pro magii ve fotbale jsou muti, gris-gris, wak, witchcraft, voodoo a další.
Je složité vysvětlit systém juju. Ani samotní trenéři a hráči nevědí jak funguje. Cílem je oslabit protivníka a dát vlastnímu týmu větší šanci na výhru. Při správné účinnosti magického rituálu by měl být soupeř slabý, unavený, ospalý a pomalý. Na každý typ juju ale existuje i antijuju.
Konkrétní techniky juju nabírají bizarních rozměrů. Můžou to být různé amulety či talismany, ale i zakopaná zvířata a jejich části pod hrací plochou. Nejčastěji to jsou krávy, ovce, slepice, kozy nebo i kočky.
Juju byznys prorůstá africkým fotbalem v netušené míře. Charles Mkwasa, bývalý tanzanský reprezentant a trenér národního týmu, to potvrzuje: „Magie patří k fotbalu všude v Africe, nejen v Tanzanii. I když se vydáte do zemí afrických fotbalových velikánů – do Nigérie, Ghany, JAR, tyhle věci tam najdete.“
Ne každý je ale ohledně magie ve fotbale optimistický. Ife Sofola, nigerijský fotbalista, který hrával ve Španělsku a USA tvrdí: „Pojďme se na to podívat realisticky. Pokud by magie fungovala, už by africké národní celky několikrát vyhrály světový šampionát. Zdá se, že toto čarování působí pouze na psychiku soupeře, ale prosím, nespoléhejte na to, že magie porazí Argentinu, Anglii nebo Švédsko.“
Podobný názor má i bývalý ghanský reprezentační obránce Samuel Kuffour. V rozhovoru pro BBC řekl, že juju nedokáže pomoci hráčům stát se hvězdou. Toho dosáhnou jen tvrdou prací, tréninkem a disciplínou.
Výborným příkladem využití magie se stal zápas kvalifikace na mistrovství světa, kdy se utkali východoafričtí sousedé Uganda a Rwanda. Rwandský brankář si pověsil na brankovou síť náhradní rukavice a ugandským protivníkům se během zápasu vůbec nedařila koncovka. Snad pětkrát mířil míč buď do tyče, do břevna či jen těsně minul branku. Netrpěliví fanoušci viděli v rukavicích magický předmět a hráči chtěli na jejich popud přinutit brankáře, aby je sundal. Ze strkanice se stala bitka, a tak musel být zápas na pět hodin přerušen. Rwanda nakonec zvítězila 1:0.
Situace se stávaly absurdnější se stavbou fotbalových hřišť s umělým povrchem. Jsou drahá umělá hřiště rezistentní oproti moci juju? Nikoliv. Například ve Svazijsku bylo takové hřiště zničeno týmy, které tyto rituály praktikují, protože zakopávaly pod hřiště různé směsi a talismany.
Před Africkým pohárem národů v roce 2002 zakázala CAF u realizačních týmů roli „týmových poradců“. Za touto pozicí se totiž většinou skrývali šamani praktikující magické rituály. CAF tímto krokem chtěla předejít nálepce „třetího světa“ během nejprestižnějšího turnaje reprezentačních týmů na kontinentu.
I přes zákaz konfederace byl na turnaji před plným stadionem malijskou policií zatčen kamerunský trenér gólmanů Thomas Nkono, když v semifinálovém zápasu proti Mali hodil do hřiště „předmět“, který Malijci považovali za magický. Jeho čarování zřejmě fungovalo, Kamerun zvítězil 3:0.
Použité zdroje
Pannenborg, A. R. C. 2010. Football in Africa: Observatins about political, financial, cultural and religious influences. NCDO Publication Series Sport & Development.
Schatzberg, G. Michael. 2006. Soccer, Science, and Sorcery: Causation and African Football. Africa Spectrum 41, č. 3. 351–369.
Ujfaluši, Robin. 2007. Jak se hraje fotbal v Africe. Praha: Gutenberg.
